IUDICIUM PRIVATUM, z.s.

IČO: 22874691

DIČ: CZ22874691

Sídlo: Švabinského 816/46

Praha 4 – Chodov, PSČ 149 00

 

e-mail: podatelna@iudex.cz

 

tel. +420 724 464 351

 

Bankovní spojení:

2900900353 / 2010

 

IBAN: CZ2020100000002900900353

BIC: FIOBCZPPXXX

Adresa banky: Fio banka, a.s., V Celnici 1028/10, 117 21 Praha 1

 

Cílem spolku je

 

a)      zkoumat fenomén spravedlnosti v podmínkách mezilidských vztahů, obce a moderního státu,

b)      analyzovat činnosti státních orgánů (zákonodárných, výkonných i soudních), s ohledem na spravedlnost a přiměřenost právní regulace činnosti fyzických a právnických osob,

c)      veřejně upozorňovat na případy zřejmé nespravedlnosti při jednání fyzických i právnických osob a orgánů státu,

d)      pořádat osvětově vzdělávacích akce pro členy Spolku i veřejnost zaměřené na spravedlivé řešení sporů, mediaci, rozhodčí řízení a uplatňování všech práv účastníků při všech typech řízení před orgánů státu,

e)      vydávat materiály a publikace osvětově vzdělávací povahy zaměřené na témata státoprávní, filosofické, politické, hospodářské a sociální otázky se vztahem k fenoménu spravedlnosti a řešení sporů,

f)       napomáhat k dosažení spravedlivého řešení sporů mezi fyzickými i právnickými osobami, případně státními orgány.

 

------------------------

 

Etický kodex rozhodce IUDICIUM PRIVATUM, z.s.

(dále jen KODEX)

 

Vymezení působnosti a závaznosti

§ 1

1.      Rozhodce IDUDICIUM PRIVATUM, z.s. je osoba, která požádala o zápis a vedení v seznamu rozhodců spolku IUDICIUM PRIVATUM, z.s. (dále jen „spolek“) a souhlasila s dodržováním KODEXU a Rozhodčího řádu, které spolek vydal.

2.       Dodržování KODEXU je pro všechny osoby uvedené v seznamu rozhodců závazné.

3.       Porušení KODEXU je důvodem pro vymazání osoby ze seznamu rozhodců.

 

Základní ustanovení

§ 2

1.      Rozhodce je povinen dbát o svou pověst, právní a morální bezúhonnost a chránit dobré jméno spolku.

2.      Rozhodce je povinen se ve vztahu k rozhodčímu řízení, které vede, vyhýbat střetu zájmu a nepřijímat jiná plnění od stran sporu mimo řádné poplatky příslušného rozhodčího řízení.

3.      Rozhodce je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví v důsledku vedení rozhodčího řízení a v souvislosti s ním.

4.      Rozhodce je povinen dbát o svou odbornou způsobilost a kvalifikaci tak, aby byl vždy seznámen s platnou a účinnou právní úpravou týkající se projednávaného rozhodčího řízení a předmětu sporu.

 

Etické zásady procesní

§ 3

1.      Rozhodce je povinen přistupovat ke každému řízení s náležitou odbornou péčí.

2.      Rozhodce je povinen přistupovat ke stranám objektivně, dbát o zachování práv stran rozhodčího řízení v duchu nejen formální, ale i materiální spravedlnosti.

3.      Rozhodce je povinen dbát nákladů stran a zajistit rychlé a efektivní projednání věci v jím vedeném řízení.

 

Ustanovení společná a závěrečná

§ 4

1.      Tento KODEX nabyl platnosti schválením výkonným výborem spolku IUDICIUM PRIVATUM, z.s. dne 28. prosince 2015.

2.      Účinnost KODEXU nastala zveřejněním na webových stránkách spolku, www.iudex.cz dne 28. ledna 2016.

 

 

 

-------------------------------

 

 

 

Rozhodčí řád IUDICIUM PRIVATUM, z.s.

(dále jen ŘÁD)

 

Základní ustanovení

§ 1

1.        IUDICIUM PRIVATUM, z.s. (dále jen „spolek“) je spolkem ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Osoby vedené spolkem na seznamu rozhodců a jmenované rozhodci ad hoc (dále jen rozhodci) se při výkonu činnosti rozhodce řídí právními předpisy, zejména zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a dále povinnostmi vyplývajícími z KODEXU a ŘÁDU.

 2.        Rozhodci vykonávají svou činnost zpravidla jako jediný rozhodce nebo jako tříčlenné rozhodčí senáty, jestliže jejich pravomoc takto vyplývá z platné rozhodčí smlouvy (smlouva o rozhodci nebo rozhodčí doložka) uzavřené mezi stranami sporu. Rozhodce (rozhodčí senát) rozhodují nestranně a nezávisle ve vztahu k projednávané věci, ke stranám sporu, jejich zástupcům, vedlejším účastníkům a dalším osobám zúčastněným na rozhodčím řízení.

3.        Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu řízení, týkajícího se věci samé. Později se již k takovéto námitce nepřihlíží.

4.        Rozhodčí řízení je jednoinstanční, nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak.

 

Řízení

§ 2

1.        Místo jednání. Rozhodčí řízení se koná v sídle spolku, nebo v místě určeném rozhodcem (předsedou rozhodčího senátu), nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak.

2.        Písemnosti. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické formě prostřednictvím České pošty s.p. nebo prostředky elektronické komunikace.

3.        Podání v listinné formě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u rozhodce (rozhodčího senátu) a aby každá ze stran rozhodčího řízení obdržela jeden stejnopis. Podání v elektronické formě se činí pouze jedním stejnopisem, jeho přílohy lze připojit rovněž v elektronické podobě.

4.        Písemnosti, s výjimkou listinných důkazů, se předkládají v češtině nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.

5.        Řízení. Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vydává v jazyce českém; tlumočení do cizího jazyka je možné jen na žádost jedné ze stran a na náklady strany, která si je vyžádala. Rozhodce (rozhodčí senát) na žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí, jakož i jiných písemností.

6.        Se souhlasem stran je rozhodce (rozhodčí senát) oprávněn podle potřeby konat řízení, popřípadě i vydat rozhodnutí v jiném jazyce.

7.        Pro účel rozhodčího řízení se považují za rovnocenné český a slovenský jazyk.

8.        V rozhodčím řízení se řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami. Podle zásad spravedlnosti se spor řeší tehdy, byl-li k tomu rozhodce (rozhodčí senát) stranami výslovně pověřen.

9.        Doručování. Písemnosti ve sporu se doručují poštou nebo jiným dále uvedeným způsobem stranám buď na adresu, kterou strana uvedla nebo na adresu jejího sídla, místa podnikání či trvalého bydliště nebo na adresu jejího právního zástupce.Výzvy, předvolání, usnesení a rozhodčí nálezy se zasílají poštovní zásilkou s dodáním do vlastních rukou adresáta nebo v elektronické formě se zaručeným elektronickým podpisem rozhodce (předsedy rozhodčího senátu). Ostatní písemnosti se zasílají doporučeným nebo obyčejným dopisem, v elektronické formě nebo faxem.

10.     Kterákoliv z výše uvedených písemností může být doručena rovněž osobně.

11.     Odepře-li adresát písemnost převzít nebo přes oznámení doručovatele si ji nevyzvedne, postupuje se přiměřeně podle ustanovení občanského soudního řádu o doručování.

12.     Přerušení řízení. Projednávání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodce (rozhodčího senátu) z vážných důvodů na určitou dobu přerušeno, zpravidla však na dobu ne delší než šest měsíců. Usnesení o přerušení vydává rozhodce (rozhodčí senát). Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodce (rozhodčího senátu), bude v řízení pokračováno.

13.     Navrácení v předešlý stav.  Jestliže se některá strana po vydání rozhodčího nálezu nebo, nebyl-li vyhlášen, až do jeho vyhotovení,  nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, může rozhodce (rozhodčí senát) s ohledem na závažnost zjištěného důvodu, k návrhu této strany učinit přiměřená opatření, aby mohla zmeškané vykonat dodatečně.

14.     Předběžné opatření. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoliv strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření ve věci. O podání takového návrhu je strana povinna uvědomit rozhodce (rozhodčí senát).

15.     Vedlejší účastníci. Kromě stran sporu (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku, pokud tak navrhuje některá ze stran sporu a je-li to v souladu s rozhodčí smlouvou. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

 

Zahájení řízení, podání žaloby

§ 3

1.        Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby. Podmínkou projednání sporu je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení. Není-li poplatek zaplacen ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výzvy k jeho zaplacení, řízení se zastaví.

2.        Nebylo-li v rozhodčí smlouvě stranami dohodnuto jinak, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena rozhodci. Rozhodce je povinen v rozhodčím spise vyznačit den, kdy žalobu převzal.

3.        Podání je možno učinit písemně nebo v elektronické podobě. Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů předložením písemného podání shodného znění. K podání, které nebylo ve stanovené lhůtě takto doplněno, se nepřihlíží.

4.        Žaloba musí obsahovat: jméno, příjmení a bydliště stran sporu, resp.obchodní firmu nebo název, sídlo nebo. místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, případně další údaje potřebné k identifikaci účastníků rozhodčího řízení, dále vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, poukaz na založení pravomoci k rozhodčímu řízení, a návrh na rozhodnutí (žalobní nárok). Žaloba musí být podepsána a datována.

5.        Hodnota předmětu sporu. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména: vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění, hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku, hodnotou předmětu právního vztahu v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo žalobách o změně právního vztahu. V žalobách, sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků. Jestliže žalobce nestanovil hodnotu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodce (rozhodčí senát) z vlastního podnětu nebo na žádost žalované strany hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

 

Jmenování rozhodce (rozhodčího senátu)

§ 4

1.        Po doručení žaloby spolku, předseda, nebo místopředseda spolku jmenuje nejpozději do sedmi (7) dnů rozhodce (rozhodčí senát).

2.        Jmenovaný rozhodce se může z vážných důvodů, které neprodleně oznámí osobě, která jej jmenovala, vzdát své funkce.

3.        Jmenování osoby rozhodce (rozhodčího senátu) se oznámí stranám sporu neprodleně.

4.        Jmenovaný rozhodce přijme funkci rozhodce písemným prohlášením, které založí v rozhodčím spise.

5.        Nemůže-li jmenovaný rozhodce pokračovat v rozhodování sporu po dobu delší než dva (2) měsíce, oznámí tuto skutečnost spolku. Spolek tuto skutečnost sdělí stranám a jmenuje jiného rozhodce způsobem shora popsaným.

6.        Jmenování rozhodcem ve věci zaniká: odmítnutím, vyřešením sporu úplným skončením řízení ve věci, úmrtím rozhodce.

7.        Určení předsedajícího rozhodce rozhodčího senátu. Jmenuje-li předseda nebo místopředseda spolku rozhodčí senát, jmenuje současně předsedajícího rozhodce rozhodčího senátu.

8.        Vyloučení rozhodce (člena rozhodčího senátu) z rozhodování sporu. Rozhodce (člen rozhodčího senátu) je povinen odmítnout své jmenování v případě, že zjistí okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti. Zjistí-li jmenovaný rozhodce (člen rozhodčího senátu) dodatečně okolnosti uvedené v tomto odstavci, je povinen tuto skutečnost neodkladně oznámit spolku a stranám sporu a současně svoje jmenování odmítnout.

9.        Rozhodování o pravomoci. Rozhodci jsou oprávněni rozhodovat o své pravomoci. Dospějí-li k závěru, že jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o nedostatku pravomoci usnesením.

10.     Jestliže rozhodce (rozhodčí senát) po převzetí žaloby zjistí, že žaloba neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je neurčitá nebo nesrozumitelná, vyzve žalobce, aby žalobu doplnil nebo opravil, určí mu k tomu lhůtu a poučí jej, jak je třeba doplnění nebo opravu provést a také o následku neprovedení takovéto opravy nebo doplnění. Do doby odstranění vad se žaloba neprojednává. Není-li přes výzvu rozhodce (rozhodčího senátu) žaloba opravena nebo doplněna a nelze-li pro tento nedostatek v řízení pokračovat, rozhodce (rozhodčí senát) žalobu odmítne.

 

Spor (příprava, projednání a rozhodování)

§ 5

1.        Příprava projednání sporu , vyjádření k žalobě. Rozhodce (rozhodčí senát) uvědomí o podání žaloby žalovanou stranu, které zašle kopii žaloby. Současně rozhodce (rozhodčí senát) vyzve žalovanou stranu, aby se k žalobě písemně vyjádřila a předložila důkazy, k tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně však patnácti (15) dní.

2.        Příprava projednávání sporu. Rozhodce (rozhodčí senát) prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanoví k tomu lhůtu.

3.        Předvolání k ústnímu jednání. O čase a místě konání ústního jednání vyrozumí rozhodce (rozhodčí senát) strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu nejméně pět (5) dnů na přípravu k jednání.

4.        Projednávání sporu s jednáním. Rozhodčí řízení je neveřejné. Se souhlasem rozhodce (rozhodčího senátu) a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení. Strany jsou povinny účastnit se ústního jednání osobně (právnické osoby statutárními zástupci) nebo prostřednictvím řádně zmocněných zástupců. Jestliže se bez dostatečné omluvy nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodce (rozhodčího senátu). Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby bylo možno uvědomit druhou stranu a rozhodce (rozhodčí senát).

5.        Projednání sporu bez jednání.  Strany se mohou písemně dohodnut, že rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn rozhodnout spor bez nařízení ústního jednání pouze na základě písemných materiálů předložených stranami. Nebude-li však rozhodce (rozhodčí senát) považovat písemné materiály za dostačující, je vždy oprávněn nařídit ústní jednání. Strany se rovněž mohou písemně dohodnut, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu.

6.       Protižaloba. Je-li to v souladu s rozhodčí smlouvou, může do doby skončení ústního jednání žalovaná strana uplatnit svá práva proti straně žalující vzájemným návrhem (protižalobou), jímž uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnila strana žalující. Jinak se takový projev posuzuje jako obrana proti návrhu. Jestliže žalovaná strana způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným podáním protižaloby obsahující námitku započtení, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh ostatních stran s tím spojených.

7.        Na protižalobu se přiměřeně použijí ustanovení o návrhu na zahájení řízení, včetně zaplacení poplatku za řízení ve věci protižaloby. Rozhodce může vyloučit protižalobu k samostatnému řízení, jestliže nejsou podmínky pro spojení v rozhodčím řízení vedené žalobcem.

8.        Pokus o smír. Rozhodce (rozhodčí senát) je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět ke smírnému řešení věci.

9.        Zápis o ústním jednání.  O ústním jednání ve sporu se provede zápis v českém jazyce, který musí obsahovat zejména tyto údaje: označení rozhodce (rozhodčího senátu), číslo spisu, místo a datum jednání, označení stran a jejich zástupců, údaje o účasti stran, jména svědků, znalců, tlumočníků a ostatních účastníků jednání, stručný a výstižný popis průběhu jednání, výpovědi a požadavky stran, svědků, znalců a vedlejších účastníků a obsah jiných důležitých prohlášení, uvedení důvodů pro odročení ústního jednání, výrok rozhodnutí nebo jiné ukončení řízení, podpis rozhodce (předsedy rozhodčího senátu).

10.     Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu ; námitky stran vůči zápisu nebo návrhy na jeho doplnění se v zápise uvedou samostatně. Kopie zápisu se pořizují na žádost a náklady stran.

11.     Dokazování. Strany jsou povinny označit důkazy k prokázání tvrzení. Rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzní stran. Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky. Rozhodce (rozhodčí senát) rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Dále je oprávněn podle svého uvážení požádat o  provedení a předložení důkazu třetím osobám. Strana předkládá písemné důkazy v listinné nebo elektronické formě. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem (rozhodčím senátem). Rozhodčí senát může provedení důkazů svěřit kterémukoliv členu senátu.

12.     Hodnocení důkazů. Rozhodce (rozhodčí senát) hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Nepředložila-li strana písemný důkaz v originále, je povinna tak na vyžádání rozhodce (rozhodčího senátu) ve stanovené lhůtě učinit, jinak se k takovémuto důkazu nemusí přihlížet.

 

Skončení řízení - rozhodčí nález

§ 6

1.        Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením v těch případech, kdy se rozhodčí nález nevydává.

2.        Vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci samé. Rozhodce (rozhodčí senát) rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Rozhodčí nález rozhodčího senátu musí být usnesen většinou rozhodců (členů senátu). Nesouhlasné stanovisko rozhodce (člena senátu) je zaznamenáno v zápise o hlasování, který je založen ve spise. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání. Součástí výrokové části rozhodčího nálezu je rozhodnutí o věci samé a rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Výrok rozhodčího nálezu o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně jen v případě, že žalobou byl v téže cizí měně nárok uplatněn. Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k plnění, určí rozhodce (rozhodčí senát) současně lhůtu pro toto plnění.

3.        Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, je rozhodce (rozhodčí senát) oprávněn prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto samostatně.

4.        Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný nález.

5.        Rozhodčí nález musí být doručen stranám a po nabytí právní moci opatřen doložkou právní moci.

6.        Obsah rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje: jméno rozhodce (členů rozhodčího senátu), místo a datum vydání rozhodčího nálezu, označení stran a vedlejších účastníků a jejich zástupců, předmět sporu, výrok o žalobním nároku, výrok o nákladech sporu, odůvodnění rozhodčího nálezu, nebylo-li stranami dohodnuto, že rozhodčí nález není třeba odůvodnit, poučení o vykonatelnosti rozhodčího nálezu, podpis rozhodce nebo podpisy většiny rozhodců rozhodčího senátu.

7.        Doplnění a oprava rozhodčího nálezu.  Rozhodce (rozhodčí senát) je oprávněn vydat doplňující nález do patnácti (15) dnů ode dne doručení rozhodčího nálezu stranám, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran. Doplnění musí být vyhotoveno, podepsáno a doručeno stejným způsobem jako rozhodčí nález.

8.        Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce (rozhodčí senát) kdykoli na žádost kterékoli strany nebo z vlastního podnětu. Oprava musí být vyhotovena, podepsána a doručena stejným způsobem jako rozhodčí nález. Doplňující nález nebo oprava týkající se rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

9.        Vykonatelnost rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález je konečný a závazný, nabývá dnem doručení poslední ze stran řízení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat jeho výkonu.

10.     Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu.  Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, řízení skončí vydáním usnesení o zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: v případech, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem, dohodnou-li se na tom strany, nebyl-li zaplacen ve stanovené lhůtě poplatek za rozhodčí řízení. Pro vydání usnesení rozhodce (rozhodčího senátu) platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.

11.     Rozhodnutí o nákladech rozhodčího řízení.  Straně, která měla v rozhodčím řízení plný úspěch, případně měla-li neúspěch pouze v nepatrné části, přizná rozhodce (rozhodčí senát) náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti straně, která ve věci úspěch neměla.

12.     Měla-li strana úspěch ve věci jen částečný, rozhodce (rozhodčí senát) náhradu nákladů přiměřeně sníží, popřípadě rozhodne, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

13.     Straně, která neměla úspěch ve věci, může přiznat právo na náhradu nákladů řízení, jestliže svým jednání nezavdala příčinu k podání žaloby.

 

Ustanovení společná a závěrečná

§ 7

 1.        Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto ŘÁDU, se řídí ustanovením zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Nestanoví-li uvedený zákon nebo tento ŘÁD jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

2.        Veškeré úkony jménem rozhodčího senátu činí předseda rozhodčího senátu nebo jím pověřený člen rozhodčího senátu.

3.        Úkony rozhodčího senátu, které vyžadují vyjádření všech členů rozhodčího senátu, musí být projednány všemi jeho členy a přijaty většinou hlasů členů rozhodčího senátu.

4.        Tento ŘÁD je platný od schválení výkonným výborem spolku IUDICIUM PRIVATUM, z.s. dne 28. prosince 2015.

5.        Účinnost ŘÁDU nastala zveřejněním na webových stránkách spolku: www.iudex.cz dne 28. ledna 2016.